Touhy
Touhy
Proč voní pivoňky,
květy co oblékají se do sametu.
Kovový lesk křídel,
to kolibřík je v letu.
Touhy a přání,
splněná i bláznivá.
Povídání lidí
a slůvka tak trochu mazlivá.
Dech který sklo rosí,
do kapek vepsaná srdíčka.
Kdysi jsme byli bosí,
ale měli jsme přáníčka.
Slunce sevře paprsky květ
a ten daruje vůni.
Tak dýchejte prosím teď
a netopte touhy v tůni...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Díky za komentík... :o)
Musím se v duchu smát...
ten stůl jsem si totiž představovala kulatý... :o))
23.01.2006 13:05:00 | Cecilka
Neptám se proč...
vychutnávám si vůni květů...
a zouvám boty,
jen tak naboso jdu dál vstříc světu...
snad za tím přáním...
které je pořád hodně živé...
stejně jak srdce těch,
co říkají si lidé... :o)
Krásně voní... tahle tvá básenka :o)
09.01.2006 11:42:00 | Cecilka
