Anotace: ... ptala se mě kamarádka, kam chodím pro optimismus ...
Chodím do uliček,
kam dostane se málokterá duše,
básníci bez triček
si halí srdce do moruše ...
V těch místech je láska, romantika, snění,
tam lidé pochopí, jak vzniká rozednění…
pak rozdám radost všem svým blízkým...
mě nezajímá prodej, prachy, zisky ...
V tom zvláštním světě "jiných" lidí
se obyčejný grázl červená a stydí,
tam lidé s duší průzračnou a krásnou
naučí druhé nad obrázky žasnout ...
Toť vysvětlení na Tvou otázku,
kam chodím pro pohlazení bělásků ...
Není to dlouhý čas,
co do mailu mi přišlo fotek několik
schodů a ulic malebných,
kam nezavítá křik
kde kouzlo vytváří svůj zabarvený hlas
kam skrýt se chodí dozvuk harmonik
zákoutí poetické plné něžných krás
v nichž rodí se ten nejněžnější hřích...
06.10.2010 09:58:00 | šuměnka
...je zajímavé, že chodím podobnýma uličkama...ale nic...žádný optimismus...
04.10.2010 12:19:00 | kuskus pruhovaná
Básníš necítíc se být basníkem
bojuješ bez zraněných blízkých
za nás, co za niavky je mají
...když ponořeni do knih,
obrázky slůvek hledají
ne dal a dáti má - a zisky
Řady jsou nás tu bláhových
co nosí triko naopak,
země je jejich rodina
a lásku básní do oblak...
30.09.2010 23:41:00 | Veselý Drak
Po Tvé zprávě
je mi všechno jasné
A těším se do Počátek
tam v uličkách
Bude krásně!!! :o))
30.09.2010 10:04:00 | labuť