Beznaděj pod hradbami.

obestavený čínskou zdí,
co skrývá můj úsměv.
píšou na ní: "brzdi,
nikdo neuslyší tvůj řev."

vidím žebřík,
se třinácti schody.
nevšímajíc rizik,
nevyšplhám bez nehody.

sotva v polovině cesty,
padám střemhlav dolů,
jako vždycky bez vítěztví,
padám na hranici severního pólu.

zmražen svými myšlenkami,
řvouc: "proč já?"
padám padám k zemi.
beznaděj je má.