Anotace: ................
V proudu času stojím bdící
růžové brýle prachem zastřené
tolik slov teď chtěl bych říci
jen pár vět pro duše ztracené
Nevím jak dlouho budu tu stát
zda-li můj vlas bílým se stane
spokojen naivně budu si lhát
vypustím do větru naděje plané
Pokorně čekám na úsvit nový
ve kterém zrodí se nezdolná touha
žít životem, který je snový
kde ke štěstí postačí jen láska pouhá
Mnoho nocí ten sen se mi zdál
mnohokrát k ránu prošel jsem s ním
tolikrát ze sebe zlobu jsem sňal
nikdy to neskončí, znovu již sním
Přílišné snění se prý nedoporučuje, ale ne nadarmo se řéká, že sny jsou jedny z několika málo věcí, které dokáží člověka hnát zasejkc kupředu a tak nějak držet nad vodou, když to všecko skřípe... Ovšem, realitě, té se nic nevyrovná a hlavně, jen mi to všecko můžeme změnit, bo udělat nejen jináč, ale hlavně sami za sebe.
11.10.2010 22:04:00 | NikitaNikaT.
Taky mám snění jako nejlepší relax....dokud je o čem snít, máme vyhráno. Moc hezké veršíky, dávám ST.
11.10.2010 15:45:00 | hypertenze