Návrat

Nevím,
jestli je možné
propojovat všechny záblesky vzpomínek,
když nevidíme
vlastní podobiznu
a po střepech
šlapeme bosýma nohama.
Někdy mívám pocit žiletek,
já ostří krájí realitu,
předkrmem opovrhuju,
- žádný kuchař totiž nemá ve zvyku
chválit svoje vlastní-
ve skutečnosti
je jen jediná ochrana,
stát se vlastním nepřítelem

a neviditelná niť
se stává návnadou,
každý se vlastně máme dobře,
chyceni a bez problémů,
jenom moře nás dokáže roznést,
klamavě hledíme
na společnou síť

Zajímalo by mě,
kolik způsobů dokážeme vymyslet,
abychom zakryli nedokonalost,
že nikdy nepochopíme smysl.

Je to jeden z dalších návratů

kdy entity milují
asociační sex
a my sny na dně
Mariánského příkopu
polykáme andělíčky reality

ztratili jsme rybáře














nikdy Vás to nepřestane bavit