V krajině Ticha
těžko se dýchá
ledově cinká jinovatka
a tma je blíž.
Chci sněhovou vločkou se stát
na Tvé řasy usednout
a tát
změnit se na slzu
co zahyne Ti na tváři.
Je to jen
sen z únavy
jen básnická hříčka
jen prskavka co zazáří
a pohasíná
je to jen moje,moje báseň
a Ty jsi
pouhý papír
na který píšu
nic netušíš
spíš
a číst neumíš...
V krajině Ticha je tajemství
které se míchá z poselství
ledových cinkotů jinovatky
z povlaku chladu cituzkratky
a tmy, blížíc se nocí vrátky...
Chceš sněhovou se vločkou stát
a tak se Ti to splní...
chceš na řasy mu usedat
když ku nebi se vlní
chceš bohulibě jemně tát
pak na slzu se změnit
v tváři, jež horkem umí plát
v hodině rozuzlení...
18.10.2010 11:06:00 | šuměnka