Teplota touhy

Milování v horké troubě,
v rozpálení chtivých těl,
to zní přece trošku hloupě,
někdo to však zkusit chtěl.

Jeden mladík s pěknou slečnou,
ve vzrušení horké chvilky,
mluvili ve verších, řečí spěšnou,
bez zbytečné odchylky.

Po mazlení v opojení,
stav teploty klesá dolů,
co je chladem, touha není,
a ta poutá duše spolu.

Je to Muž a Žena,
je to zamilované dvojčíslo,
je to štěstí, které v srdci běhá,
a v každé duši má své místo.

To jediné je jisté,
touhy někdy vychladnou,
city ty jsou bystré,
končí silou proradnou.

Někdy je to tvrdá rána,
hojí se mastí zapomnění,
nebojte, i ona bude odehnána
ovšem tu bolest nikdo nezamění.