Uprostřed hluku
nákladních vlaků
odjezdů-příjezdů
zvuků
a křiku
jsi v absolutním tichu
své samoty
obklopen
pomíjivým
dojmem z plynoucí masy
lidských obličejů.
Je ti do pláče,
ale radši se směj
Směj se smutku
každému z pošetilých
skutků,
které lze nazvat
beznaděj...
Moje tvoje nejoblíbenější... miluju ten její spád!! :-))
06.11.2010 22:20:00 | Lagedama
Směju se, tedy usmívám se téměř stále
a zpívám si, a občas lkám /to když jsou boty malé/...
20.10.2010 13:58:00 | šuměnka
Tak se cejtím takřka neustále, ale odteď zkusím používat Tvoji radu a když to zafunguje, přijedu Ti osobně poděkovat! :-)
19.10.2010 20:20:00 | 6thSun