holos...

ležela na pomezí
uvnitř vnějšího světa
v bezvědomí
a do tváře jedinečných rysů
se snažil jeden obrazový nosič
zapsat informace
o intenzitě světla
a fázích odrazů...

ze stínítka lampy
tiše ve svazcích
odkapávala voda
a bránou jejích očí
prosakovala do nitra
nová realita pohledu...

na krku měla
utaženou šálu
a mě napadlo
odříznout ji
aby se mohla nadechnout
jsem totiž majitel nožířství
a ostřených výrazů...

zprudka vydechla
a na obzoru
objevila siluetu
usmála se
díky Brousku
a vykročila...

už mne nepotřebovala...