zrychleně...

probudil jsem se
ve stínu divokosti světa
kolem svištěly vlaky
a svíčka v okně
zanechávala stopy slov
z kterých se promítala věta......

o tom
co se mi zdálo
a vypadalo jako fantazie
a teď je skutečnější
než to
co bylo předtím
tak reálné...

o tom
jak tenkrát u holiče
mi zastřihli poprvé kudrliny
jenže já měl dědu po ruce
abych se mohl chytit
když mi padaly sny...

řekl mi
pamatuj si chlapče
hlava může být holá
ale v prostorách prázdna
na území tmy
se pořád blýskají světla
překypující možnostmi
a jednou z nich jsi ty...

tak využij momentu překvapení a žij...