Uvnitř..duní tlukot srdce,
prudce mění se dění
Padám v porozumění
Oheň bere dech, když hoří
Člověk..sám sobě světlem
S andělem po svém boku
jde..
na cestě životem..sám..
Bez touhy po konci
Objevení drahých kovů,
zanechám..za sebou..
Když přicházím na louku
rozkvetlou, a usedám..v prach
Pro mě má Tvé dílko zvláštní nádech, maličko zazebal, snad je to poslední větou a já si spojila sobotní pohřeb... je to tedy mnou. ST! za obsah, jež je zamyšlenkový.
31.10.2010 19:37:00 | NikitaNikaT.