často maluji
stále tentýž obraz
pana Životaloviče
víš Elvíro
vztah mezi námi je jako on
také má k jednoduchosti daleko…
dívám se jak listuješ
ve sborníku litografií
a mám velmi malou touhu žít
alespoň trochu zdravě…
to jak se říká
podej mi prst
a já ti ukousnu celou ruku
platí nejen pro piraně
prostě tě žeru
zahrajem si hru
neposedný palec?
reagovala jsi vskutku překvapivě
nanejvýš srdečně
já v rozpustilosti
odpásal topornou nohu
z lékořice
pro roztodivně zábavné kousky
a byl jsem ohromně úspěšný
až na to
že jsem občas omdlel
neotřelým způsobem
po pohlazení
sladkým dřevem...
to víte
jsem obdařený jen o něco víc
než průměrně vyvinutý klokan
bezednou kapsou
rudnoucí tváří
a můžu skákat i chodit zároveň....
Stála jsem tam
ve stínu záře
a mlčela tisící slovy
uzamčených truhlic...Manueli
Jehlice ve vlasech
a jeden pramen vinul se jak had
a končil v dekoltu
tvaru V.
Zaťukala jsem na rty.
Malíčkem.
Zajiskřilo to
a vypadl proud...
ale což..
zase rozsvítím ..úklonou slunci
Mylorde:-)))
31.10.2010 15:51:00 | Mbonita