často maluji 
stále tentýž obraz 
pana Životaloviče 
víš Elvíro 
vztah mezi námi je jako on 
také má k jednoduchosti daleko… 
dívám se jak listuješ 
ve sborníku litografií 
a mám velmi malou touhu žít 
alespoň trochu zdravě… 
to jak se říká 
podej mi prst 
a já ti ukousnu celou ruku 
platí nejen pro piraně 
prostě tě žeru 
zahrajem si hru 
neposedný palec? 
reagovala jsi vskutku překvapivě 
nanejvýš srdečně 
já v rozpustilosti 
odpásal topornou nohu 
z lékořice 
pro roztodivně zábavné kousky 
a byl jsem ohromně úspěšný 
až na to 
že jsem občas omdlel 
neotřelým způsobem 
po pohlazení 
sladkým dřevem... 
to víte 
jsem obdařený jen o něco víc
než průměrně vyvinutý klokan 
bezednou kapsou 
rudnoucí tváří 
a můžu skákat i chodit zároveň....
Stála jsem tam
ve stínu záře
a mlčela tisící slovy
uzamčených truhlic...Manueli
Jehlice ve vlasech
a jeden pramen vinul se jak had
a končil v dekoltu
tvaru V.
Zaťukala jsem na rty.
Malíčkem.
Zajiskřilo to
a vypadl proud...
ale což..
zase rozsvítím ..úklonou slunci
Mylorde:-)))
31.10.2010 15:51:00 | Mbonita