občas nevím kde mi stojí
mám ji plnou
nevyjádřených emocí
jde mi kolem
ze spousty informací
a tak jsem se šel projít...
kráčím kolem dentisty
jako u vytržení
pak to křuplo
a na prázné místo
mi hlava začala růst
nanovo...
v jedný zahradě
běhal žlutej pes
a já pozoroval hajnýho
jak natírá střechu
jak jinak na zeleno...
najednou jsem byl v lese
chytám bukvice
do čepice
sundal jsem boty
a bosý šustil listím
lidi to vám tak lechtá
až se ticho vzrušilo
a stromy se začaly smát....
sešel jsem z kopce
a do nosu mě uhodilo
voňavo
zastavil jsem u krámku
a povídám mlsně servírce
dal bych si ta vaše grilovaná žebírka
ona se usmála
jak račte pane
a zavrtěla pánví
až mi uvnitř zajiskřilo...
a pak jsem potkal
jednu paní
jak ladně shrabovala listí
a zeptala se mě
jestli nevím kolik je hodin
a představte si
já nevěděl
a bylo mi to jedno
promiňte milá dámo
hodinky nenosím
já mám totiž v hlavě
čerstvě vymalováno...
uklizeno,čisto
jistotou draného peří
okrášlím si klobouk
co rotuje tou mou
oči chvíli pokládá
vpravo na bronzovou sochu s vlasy
pak vlevo
na boubelaté kaštany
co mi házíš pod nohy
k pobavení
s nima hraji kopanou
a pak si je schovávám
do rukávníku z šifonu
s motivem rozkvetlých úst..
podumám
a stejně mám hlavu...podzimně prázdnou
02.11.2010 20:19:00 | Mbonita
Provedl jsi mne krásnou procházkou podzimní krajinou.Taky se mi takhle rozbřeskne!:-))
02.11.2010 17:57:00 | střelkyně1