Anotace: ....a lásky Ťukaj si na čelo.....
Vítr zpívá tiše v nás
jen něco nestačím ti říct
tisíce krás
obracím v tobě list
Nečekám ale žiji
vteřina nezná nás
dál se vzdalují
pluje dál jen čas
ten soudím
chci jen víc
V každém hříchu šli spát
ale co máme si dát,
když obracím list
nehledám, ale přeci bloudím
samotám vstříc
Pak znovu odlétám
vzpomínám
já vím
jen zemskou tíž
nikdy neztratíš...
Ticho je lék
vteřina odlesku
nečeká...
"Já chci říct,
jsem stín"
JSEM STÍN....
Jen lásky Ťukaj na čelo
neztiší svůj hlas
je tu pěkně veselo
Jen vítr zpívá tiše v nás
TIŠE V NÁS......
Pokaždé víš, o čem píšeš a myslím, že pokaždé se dokážeš trefit do noty, bo prostě jenom taka zaujmout... já vím, neustále se asik opakuju a možno su už trapná, ale nevím, už nenapadají mě slůvka k temu, jak vyjádřit dík a jistý respekt, že tu jsi, píšeš, ten úžas, obdiv, jaké máš v sobě nadání... atd. :o) ST!***
07.11.2010 18:54:00 | NikitaNikaT.
Na začátku jsem jí nerozuměla, ale po třetím, pátém přečtení mě začala ohromovat. Dík za prostor, že jsem si do ní mohla vložit svůj vlastní život. I když tohle básník nikdy nedělá prvoplánově. Krásný pocit při dekódaci čtenářem.:)
07.11.2010 11:55:00 | kryndy