Milión chvil
Milión chvil
Anotace: ***
*
šla jsem si jen tak
mezi lidmi a jejich náladami
město dunělo, snídalo a vrčelo
to množení člověčenství
bylo tak silně mohutné
že jsem měla najednou pocit
jakési podivné samoty
jako když žiji nepopsaný list
a pak
potkala jsem vlastní já
nevím
zda bylo lepší nebo horší
poodhrnulo si z tváří déšť
usmálo se očima paprsků
a řeklo
znám tě milión chvil a let
tak proč mi nevěříš
žij už tenhle život
dalo jsem ti svá křídla
a účet platím já
tak tu záhadnou krajinu prozkoumej
klidně se jí i přiopij
že se trochu bojíš
nevadí
že máš slz plné oči
nevadí
zavři je
a jeho plamenem světla
nech se vést
*
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk30.11.2010 15:41:00 j.c.
nejtěžší pocit samoty bývá uprostřed davu
chceš jít za svým světlem a nemůžeš...
***
JIří senior
17.11.2010 19:42:00 Sladkalu
Někdy naše zkušenosti z minula ovlivní odvahu doopravdy znovu žít naplno...trochu to znám, nevzdávej to...ST
16.11.2010 22:01:00 Denael
Nevadí... hlavně jít dál
a žít si vlastní bál
uprostřed tanečního parketu,
jenž honosí se jménem Život.
:)
14.11.2010 01:30:00 carodejka
Hezké.
že se trochu bojíš
nevadí
že máš slz plné oči
nevadí
zavři je
a jeho plamenem světla
nech se vést
