Vidím zlobu na tvých rtech,
úšklebek………sarkasmus,
máš kousavou zraňující řeč.
Prskáš,dochází ti dech,
chvěješ se,možná orgasmus,
tvého výlevu……jsem terč.
Házíš slovy……….sprostá,
možná tě jednou budou mrzet.
Zlobíš se……….tak prostá,
nedonutíš mě slzet.
Je to tak ironické,
útočíš ale už jsi prohrála.
Je to tak symbolické,
zase………si to neustála.
Tao se rozdělilo,z jednoho dva
a touha mlhavá
po jednotě
Však místo jednoty
stojíme
proti sobě
Já a Ty
dvě zrcadla
co odrážejí svět
Jak nebojovat,
neurážet
sami sebe nebolet?
Nevím,znám jen
studenou válku
slov
a vět...
16.11.2010 12:01:00 | la loba