od dlažby...
od dlažby...
Anotace: ke hvězdám...
putujeme spolu
ty šipka já drak
z gnómonů
vydlážděni
v mozaice
struktury bloků
jež přesně
a bez mezer
vyplňují prostor
ve vzájemné shodě
spárovaní
ve zlatém řezu
mezi dvěma formami
dokonalosti elementů
uspořádáné soli
a neuspořádáného skla
překrývající se
v kaskádách
na terase altánu
sestaveného z veslic
letitých dubů
plujícím
daleko od hranic
a my dva
procházíme
ruku v ruce
mezi sloupovím
ve smyslných rozpravách
řízeni sextanty pocitů…
dřív jsem měřil stíny
ale teď jsem pro tebe
proměřil oblohu
dřív jsem se neodtrhnul
myslí z hlíny
ale teď pro tebe
prosívám nebe…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk25.11.2010 20:08:00 střelkyně1
Někde jsem slyšela,že na tyto rýmy nejde nic hezké napsat,ale toto je nejkrásněkší tebe nebe,co jsem kdy četla...zkrátka to vzal mistr Básník do rukou...:)
25.11.2010 00:21:00 carodejka
Myslím že krásněji to napsat už nelze.
dřív jsem měřil stíny
ale teď jsem pro tebe
proměřil oblohu
dřív jsem se neodtrhnul
myslí z hlíny
ale teď pro tebe
prosívám nebe…
19.11.2010 08:39:00 šuměnka
Procházím se po paprscích svítání
jak balerína v cestě do oblak
každý krok risk i napětí,
/ však čeká tam prý drak /
a moje ztetovaná dračice mě k němu vleče
a vůbec nečeká, že by jí zachránil
a vůbec nedoufá v nějaká objetí
jen nese pergamen svou krví podepsán
/ to aby si ho přečet´/
že kdykoli je u ní v hvězdách zván...
