Filoméně báseň skládám,
líbal bych jí raději.
Není volná, proto strádám,
snad mám ještě naději.
Filoméno moje milá,
dluhy mám teď v líbání.
Zvítězila hrubá síla,
manžel tvůj mě odhání.
Žádná pusa od přítele,
na tohle on nevěří.
Zatvářil se moc kysele,
pak mě vyhnal ze dveří.
Svoji báseň slzou rosím,
ať ti štěstí přibude.
Dej mi vědět, moc tě prosím,
až muž doma nebude.
Teď se loučím Filoméno,
budu čekat v naději.
Jen vyslovím tvoje jméno,
srdce tepe bujněji.
Filoména, to je jméno, už mi z toho stojí...
vlasy na hlavě!
23.11.2010 20:26:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Ty tvoje básničky jsou tak hravé a veselé :-)
Člověku to vždycky zvedne náladu.
23.11.2010 11:48:00 | Iv
Humoru není nikdy dost a když se ještě takhle hezky rýmuje, je to třešnička na dortu...ST
22.11.2010 20:23:00 | Sladkalu
Už podle toho názvu bys si tipla,
že to je pro mne, viď?
mít tlačítko, tak manžela bych vypla
a Tobě dala echo, tak můj drahý přijď...
22.11.2010 10:39:00 | šuměnka
Filoména! Když jsem to jméno kdysi dávno poprvé slyšel, vlastně četl, patřilko krávě. (V tehdejším dětském komiksu od Neprakty.)
21.11.2010 19:41:00 | Špáďa