Na plátky krájená
chuť pomeranče
A duše urousaná
až u samého dna
V záplavě vlasů
pozůstatky moře
A kůže, co hořela,
jak červánkový sad
Do medu utopená
vláha ranních luk
A šum, co probouzí
jen tlukot srdce
Ve větvích zachycená
symfonie stuh
Poslouchej se mnou
Vzpomínky ze dna srdce
"V soudku něžných hrátek
toulám se po hřebenech myšlenek
pro tebe, pro mne, pro vás
Pro tebe a proti smutku
mé toulky po nitkách vlastní duše
když míjím smutné oči kolemjdoucích
pohled do slunečních paprsků
do dlaní nasypat úsměvná svítání ..."
(výběr z anotací jedné autorky; neřekl bych, že se opakuje a když, tak hezky)
"Ve své podstatě to tak je,
za všechno může chemie!"
10.12.2010 23:20:00 | Zasr. romantik
Krásně uklidňující.
Jako pohlazení.
Jen zavžít oči a přivonět.
08.12.2010 11:32:00 | Viktorie Zvalová
Jak labuťí pírko ,se vznášela tato báseň na hladině niterních cest.Nechal jsem se ním nést.Radost i smutek na mě dýchnul,díky za tyto pohledy.
03.12.2010 06:48:00 | Danger
tak hoří kůže, jíž se láska dotkla
tak hoří v moři červánkový kruh,
je mocný kmen, jejž čas nevykotlá
a tlukot srdce není bez zásluh
***
Jiří senior
30.11.2010 14:03:00 | j.c.
Labutěnko... nádherné dílko, heboučké, jemnoučké, citlivé a hloubavé... jako samotná pírka labutí. ST!!!***
26.11.2010 22:55:00 | NikitaNikaT.
Toulka, hřeben, myšlenka..
A co takhle, cesta, kaňon, úsudek? A nebo, vandr, rovina, vědění? Chápu, není to ončo. Štěstí nechodí po horách, ale.. víme, že?
25.11.2010 16:10:00 | Sleepwalker
Mořské vlnky stříbropěnné
ve vláscích labuťky zkamenělé
to je dárek, jež zbyl z dovolené
ST
25.11.2010 12:59:00 | Kars
Poslouchám Tvé vzpomínky, v melodii se mění
jsou jako přání splněná, jako zhmotněné snění,
hladí mě zlehka po tváři dotekem čisté něhy,
tvé vzpomínky jsou vonící jak letní kuropění... :o)
25.11.2010 12:07:00 | Cecilka
Poslouchám Tvé vzpomínky ze srdečního tepu
jsou jako tichá vyznání / a já se jemně klepu
jsou jako Rajská zahrada / jak ohlazení hran
Tvé vzpomínky jsou pokrmem, co rána jídám z rán...
25.11.2010 08:46:00 | šuměnka