Jak jsem se vzdal postu muže
Jak jsem se vzdal postu muže
počínaje dneškem
na Vás
definitivně seru
v krámě jsem si koupil
stěnu
tou se obstavím
a budu jako pevnost
má malá, něžná
jemnost
velevážená ženskosti
jelikož zažívám s Tebou
pouze hořkosti
slzí už vyteklo vážně
dost
mě už nebaví zastávat
tenhle post
post muže
jenž se dere z kůže
jsi jinej
a to se nemůže
zákaz depresí
zákaz smutku
zákaz
jinakosti
rozebereme tě
až na kosti
vyznávám se
něžnému pohlaví
že mé srdce
je až příliš
bolavý
proto volám
dost!
a bourám
kdysi postavený most
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
No právě. V čím větších sračkách se člověk octne, tím víc ho to pak posune dopředu.
28.11.2010 12:50:00 | Queen
Taky možnost. Lidi jsou tak nepoučitelný, že do toho jdou pokaždý znova a ačkoliv je to pokaždý jinej prů..r, je to v základě pořád totéž. Já to vidim u sebe.
25.11.2010 11:18:00 | Queen
Všechny mosty jednou zmizí, když přijde jejich čas. Ale vždy se budou stavit mosty nové.
25.11.2010 10:55:00 | Denael
