TUPOST

Hrnou suché popraskané tváře,
lidskými buldozery na smetiště.
Magické mimo planetární záře,
v tichu dopadají,na cenzurovaná jeviště.

Dobrovolníků na mučení ubývá,
nástroje korodují železem.
Další blázen svět dobývá,
mi na jeho křídlech pojedeme,s hrdlořezem.

Rvou s nás úctu,
k nevšednímu umění.
Nutí nás k dokonalosti,nejvyššímu růstu,
a sami zůstávají schovaní….tlumení.

Hrnou suché popraskané tváře,
lidskými tanky na bojiště.
Zastrašují že zničí všechny obyčeje,
a hodí válku,to divadlo i do hlediště.

Dobrovolníků do války ubývá,
zbraně korodují nerezem.
Další fanatik zemi dobývá,
a mi do ulity zalezeme výřezem.

Rvou s nás cit,
nevšední moudrost.
Nechtějí nás nechat snít,
snaží se nám,vtlačit šlechtěnou tupost.