Na akátu před domem, nejsem si jistý
zahlédl jsem sníh i zelené listy
jak by se ženil podzim se zimou
za svědka mají mě s kocovinou
Zas zdá se dnes všechno marné
zas padl stín na tebe i na mne
zas hvězdy jsou na nebi spocené
zas dál jsi než Měsíc, blíže ne
A prsty stromů lámou se mrazem
místo hvězd padají k nám dolů na zem
a tvoje chladem promrzlé srdce
puklo když zahřát chtěl jsem ho v ruce
Takhle se snoubí podzimek se zimou
milenci krátce jen v obětí spočinou
v obětí smrtelném prchavou chvíli
já a ty, mráz a list a snížek bílý