Drobnohled sypu pod víčka
ve snech mě hýčká
představa s puntíky.
V barevné sukýnce
s bílou kraječkou
stávám se opět tou malou holčičkou.
Co miluje pohádky
co vozí se v kočáře
ta co tulí se pod dekou
když čert jede na káře.
V ledovém království sněhových vloček
skrze ně dívám se do máminých oček.
Ukládám na zimu pod bílou peřinu...
Hřejivé vzpomínky
lásku své maminky
slaměnou kytičku
v proutěném košíčku.
Všechny ty obrázky co z dětství máme
milého tatínka si v srdci uchováme.
Drobnohled sypu si pod víčka
večer mě hýčká...rozmazluje!
Jak už jeden úžasný muž psal
je fajn, když ona má své puntíkaté ruce
a on má nohy celé pruhované
to pak to šumí, bublá, klokotá i vane
a každý okamžik má svoje vlastní tvůrce
a tak to je! / ten muž by nezalhal.../
30.11.2010 14:08:00 | šuměnka
Tanzanie, Tanzanie, kam se hrabe Corsica :D
29.11.2010 16:55:00 | Corsica
miluju puntíky...
táááááááákhle moc
mám jich na šatech tolik
že počítat je můžeš celou noc i den
s úsměvem
říci
jsi jak děcko
a já vím jedno
svět je veliký
a zdobí ho všech velikostí puntíky..:-)
ST
29.11.2010 09:53:00 | Mbonita
Sníš o nejkrásnějších věcech, co mohou být
o nich nepřestávej snít a pro ně žít
ST
29.11.2010 08:30:00 | Kars
Hezky jsi si zahrála s puntíky a ve mě probudila, na chvíli, malou holčičku s mašlí ve vlasech... díky! :o)
29.11.2010 08:12:00 | labuť