ROUBUJEŠ MOU DUŠI
ROUBUJEŠ MOU DUŠI
Anotace: ....
Jsi jako parazit,cizopasník,
živená mými pocity světel.
Šlechtíš si mě jako zahradník,
vytrháváš mé city jako plevel.
Roubuješ mou duši jako květinu,
na růži řízkuješ tulipán.
Pěstuješ ve mně pichlavě nádhernou rostlinu,
uvnitř trnitý,navenek sladký jako marcipán.
Jako kukačka co do hnízda,
v tvém případě do srdce,nakladla mi lži.
Já se změním,jen jednou jsem uklouzla
ale stále tě chci.
Jsi predátor a já tvá potrava,
sameček kudlanky nábožné.
Jsi tak lstivá a lákavá,
prokouknout tě,je mé přání zbožné,
z hola nemožné!
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk04.12.2010 12:56:00 šuměnka
To je super námět: roubuješ mou duši
/ asi si s ním s dovolením taky pohraji /
neb muž jest zahradníkem, ať v sadě či v buši
a co mu vzkvétá pod rukama? peklo či nadRájí?
04.12.2010 12:31:00 la loba
Mám trochu strach že jsem kudlanka nábožná...já nevím proč v sobě máme ten aspekt lsti ale všechny jsme v jádru mrchy...St za upřimné vyjádření pocitů,docela mě to dostalo,zrovna řeším tohle téma jak nebýt potvorou:-)
03.12.2010 19:07:00 NikitaNikaT.
Skvělé podané... pro mě zamyšlenkové a kdybych to trošku upravila, dle sebe, bylo by to, na někoho jako vyšité... v určitých částích. ST!***
