Beznaděj

Zima, zima...
zima.
Ruce tvé se třesou.
Ani už tu sklenku malou neunesou.
neunesou.
Černé oči z rána
dívaly se na mě.
Zkoumaly a hledaly,
avšak stále marně.
marně.
Větve jako otěže,
větve jako údy,
dusily a škrtily
bez citu a studu.
Vítr duje, vichřice,
bouře se sem blíží...
Její družka?
Světice?
Smrt...
se tiše plíží.
Za tebou či za mnou?
Odpověď tu není.
Nevolej svou matičku,
neuslyšíš pění.
Její sladké pění...