o halení...
o halení...
občas se proměňuji
v někoho ne z tohoto světa
střežím sobecky čas
kdy každá vteřina
zanedbává ostatní
a často se mi zdá
že ten
kdo se vyjadřuje
dvěma slovy
na co by stačilo jedno
je velký mluvka…
líně komíhám
usazen na lopatkách
jako mour v kamnech
prohlížím oknem
a kdesi unitř mám
rozestláno bodláčí
které je hebké
jako pohyb
mezi plátky kopretin...
havrman si urovnal peří
svěsil ramena
odložil je na drátěné ramínko
obalené sněžností
a se zájmem sfingy
pozoruje houf pozústalých
jablečníků
jak dobrovolně soupeří
se zvířecím pudem
v tichém urnaji
kdo se poslední udrží
v promrzlých šatech
aby se odhalil
hladovým...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
tak jsem si dnes přečetla tvé tři kousky a musím říct, že po požití se u mne dostavilo krásno...ST!
06.12.2010 21:37:00 | hašlerka
V Tvých básních
zapomínám na sníh
a jak Alenka
divím se a divím
nemaje ponětí
o sněžočasování
v prostoru
za oknem,
a necítím
havrmanův
zpytavý
pohled-
"už zas Alenko,ulpíváš?"
06.12.2010 13:15:00 | la loba
pohled do holého sadu
obestřel mi oči
na líce namaloval
červená jablka.
Ptáci mi usedli na rameno
vítr oblékl mi závoj
udělal fíííííííí a byl pryč
jako ten okamžik zasnění...
ST
06.12.2010 12:34:00 | Mbonita
Občas / jako nyní / jsem přeplněna nádhernými stavy
A dávala bych do všech stran a všem
A přesto zůstalo by ve mně víc než dost /a tenhle čas mě baví
kdy zahalenost odhaluje nadýchaný krém
co přizdoben je snítkou větrného vlání
v poháru bezedném o hojnosti s bělostí kopretin
které svou hebkost přinesly na chvíli, na počkání
by v parapleti nad hlavou halily touhy z chuti vín…
06.12.2010 12:33:00 | šuměnka
