Slova, mocná to zbraň !
Někdy meč, jindy drahokam,
plavou na hladině příběhů
slunných i deštivých dnů...
Každé jinou barvu má
louce plné květů podobná
výmluvná, tichá, pobuřující
slova, která hladí, slova přející...
Lahodná, jak medu plást,
když umíš je vedle sebe klást.
Poskládáš z písmen mozaiku laskavosti
ve slova, jež věští štěstí...
slova jsou jako vločky, malé střípky ničeho
a čím víc je jich pospolu, tím více váží
a stejně jako sníh umí být něhou bezbřehou
tak jindy jako lavina se přeženou a sráží...
jsi moudrá, vždyť to říkám!
08.12.2010 12:59:00 | šuměnka
Moc hezké a milé dílko, závěr zamyšlenkový, veliký
ST!*** za to bezva počtení
07.12.2010 06:07:00 | NikitaNikaT.