Nekonečno

zavřená okenice,
v šeru tvář pobledlá
na parapetu svíce,

žilnatá ruka zatíná se
jako by cosi udržet
si chtěla,
snad myšlenku,
snad pomíjivost těla

v očích prázdno,
přesto za světlem
se točí,
do mezihvězdných dálek
nám splývajících v šedi

co za nimi se skrývá,
jen mrtvé oči vědí