Vánoční sen pana Dickense
Vánoční sen pana Dickense
Anotace: ...
*
Poutníčci bledí světem jdou
a ve tvářích jim mrzne snížek
zahleděl jsem se do svých knížek
které jsou už jen pohádkou...
A s nimi zima zimavá
zalehla s jíním v jejich duších
oni však přesto jasně tuší
kde kotě v krbu přespává...
Oči jsou hladem vytřeštěné
jak strašidýlka v světě chladu
a chudi choulí se v svém pádu
a nad polem se vichr žene...
Pojďte sem ke mě bratříčci
a teple jenom přitulte se
světlo Vám běhá po líci
a svítí v tomto sněžném světě...
Budeme spolu sychraví
a bude nám pak smutno asi
shrneme si v tom chladu vlasy
a odhodíme do trávy
Tu sirobu a bídnou tíseň
ruce se nad ohněm už chvějí
dali jsme vale beznaději
a duší nám zas táhne píseň
O slávě boží,poutníci,
o bratrství a lidském třesu
o srdcích,srdcích hořících
v tom reji chladných světa běsů...
*
Poslední tipující: ECHO PARAZIT, Holis, Dota Slunská, V.N.Losinský, Juraj Hrom, poustevník Jirka, Divoženka1, Sisinka, j.c., Danger, ...
Komentáře (18)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk12.01.2011 10:56:00 j.c.
... v té zimě zimavé a sněhu jsem se zvolna brodil, až jsem konečně došel do tvojí básně.
Tak přináším hvězdičku, ne rovnou tři ***
:o)
Jiří
04.01.2011 19:06:00 NikitaNikaT.
střeluško, tak krásně jsem si u Tebe zasejkc početla... mocky děkuju a ještě jednou si tu náhderu vychutnám... ST!*** jako vyšitý.
27.12.2010 21:33:00 jita.1965
Slova jak z jiných, krásných světů,
báseň Tvá zpívá a teplo je tu ..
ST!
25.12.2010 16:10:00 carodejka
Tu sirobu a bídnou tíseň
ruce se nad ohněm už chvějí
dali jsme vale beznaději
a duší nám zas táhne píseň
O slávě boží,poutníci,
o bratrství a lidském třesu
o srdcích,srdcích hořících
v tom reji chladných světa běsů...
Nádherné verše.)))
25.12.2010 13:56:00 Špáďa
Krásná, jak ta Tvoje, tak i šuměnčiny reflexe. Zase ta úžasná synergie Literu... Tu tady prostě miluju!
25.12.2010 13:33:00 šuměnka
Poutníčci bledí světem jdou
Ve tvářích z růže odhodlání
A nad řádky se oči sklání
V napětí, jak si povedou…
Znaveni v krocích zpomalují
A únavu si nesou dál
Tak jak jim autor přichystal
Svým příběhem si trpně plují…
A čtenář na svém polštáři
Se ději vkládá v emocích
Na jeho nohách též je sníh
A poutníkům zas oči září
Od ohně, který v krbu plá
Ač dalek je a přitom blízko
To propletení hoří jiskrou
Co ozáří snad celou pláň
A přání bývá skutkem dění
A skutek bývá odměnou
Kdy tíseň scvrklá v ramenou
Se na víru a lásku změní
Jen já Vám totiž rozumím
Ač na pohovce v teple ležím
Jen já tu Vaše kroky střežím
Jen já znám chlad mrazivých zim
Však za úbočím domek malý
A v něm najdete požehnání
Ó poutníci mí potrhaní
Z cest znavení, však světa znalí…
