bosýma nohama
pleská
po kluzké palubě
připoután
k plachtě
mrskán
důtkami větrů...
odřízni jej
na chvíli
chce ke kormidlu
vyřídit hlavě
ať se stočí o pár stupňů...
severozápadně...
ve hvězdách
došlo k přeskupení...
podívejme
nov je roční...
usmál se...
a vpil se do tváře...
té z bouře...
Některé chvíle
nelze zachytit
Jiné píše sám cit
a další ve své síle
bouřlivě, rozpustile
dokážou lahodit…
Tvé bosé nohy
mají vzkazy chiromantie
co paluba si luští potají
a ráhno dešifruje těla pohyb
když žíznivě se z Tebe napije
a tuhle polohu si klidně obhájí
a vítr jenom lační po Tvém vědomí
stejně jak Vichřice
ačkoli trochu se Tě bojí…
Tak kormidluj, než loď se rozlomí
jak roky v kladkostroji
ve stupních končíce…
a hvězdné přeskupení
čeká na příchozí
co s úsměvy se vozí
na srpku Měsíce, co pro ně jen se mění…
Tvář bouře líbá
vše nové v probouzení!
31.12.2010 18:44:00 | šuměnka