dobro družně...
dobro družně...
Anotace: jedno starořímské přísloví praví..tempora mutantur nos et mutamur in illis...neboli...Časy se mění a my se měníme s nimi...
tak mě tak napadlo
/hejno vloček ne/
kdo se vlastně dívá
přes svou čočku
na nebe správně
jestli čmelák
barvoslepec
nebo já
načež by asi každý řekl
že je to otázka zaostření...
co ale
když je to obráceně
žádný prostor ani čas není
prostě jen kypí neustále
rozostřené dění...
události
které se podle teorií
horizontů
s nulovými poloměry
nemohly stát
jsou skutečné
a aniž zanechaly stopy
ukazují mi cestu
k objevování...
lidé si s oblibou libují
v hraničení rozlišováním
a kdekdo mne přesvědčuje
že nás dělí
množství světů
plné realit
ale
já vím že se prolínají
a tak jsem se ponořil
do lánu oceánu
morfogenních polí...
v době snění
v té bájné době
bez počátku a konce
tam v zemi hadů
co umí kousnout
klidně několikrát
já birramee
kreslím skořicí do skal
modrých hor
v zářivě paprsčitém oděvu
plném odstínů
trochu rozmazaně
tebe
má Wondijno..
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
..čas..je jako nevyčerpatelný poklad..nejvyšší lék..
..co dokáže tišit choroby světa..
03.01.2011 19:53:00 | isisleo
Zaostřila paprsky na sítnici
Zprůhlednila oko
Zintenzivnila osvětlení a hustotu
A zapojila fotoreceptory
Pak zkusila to obráceně / neboť má ráda fóry
Načež si oblékla svou bezetvarou hmotu
/ to kdyby přiletěl substanční sokol /
řídící prostor, čas a stopy směřující…
A události objevují se zase mizí
v optickém horizontu představitelnosti
a množství světů v prolínání bere dech
oceán snění v přelévání, v posunech
svých iluzorních obrazů ji hostí
že také noří se do vybájených vizí
a čte si skořicové vzkazy ve skalách…
Zůstal tu po ní kassiový květ a povětrný prach!
02.01.2011 14:26:00 | šuměnka
ta tvoje osobní inteligence, slova s nimiž se hladíš, než je položíš na papír. Skvělá filosofická hra se slovními spojeními
02.01.2011 00:35:00 | urcite.me.neznas
