V TEPNÁCH HŘÍCHU

Kaštanově modřínové oči,
ohlušující ticho šumí nocí zázraků.
Cit vášně do nás vkročí,
uvězněni v bezmoci přízraků.

Roztáhneme křídla vesmíru
a rozpustíme se v notách hvězd.
V černobílých klapkách klavíru,
skrčení do prstů v pěst.

Jen tóny a sny umělců,
vkreslené do duše snílků.
Naplní misky vah učenců,
z nebe na zem popadaných andílků.

Třpytavě hedvábné slzy,
rozlité do tváře utrpení.
Těch andělů,co tak brzy,
padly na oltář zapomnění.

Z nebeských těles smíření,
roztáhli závoj pokušení.
Co do krve v tepnách srdce pramení,
v hříchu lásky byli odsouzeni.