Anotace: Každou vteřinou se mění obraz rozkvetlé růže, lučního zvonku, kopretiny. Pohledem vždy z jiného úhlu se obraz mění, jak by chtěl připomenout, že i jeho krása podléhá času, že i on přijde o svou krásu. Ale než se tak stane, oslní nás a potěší...
Krása, jež se v plátku květu zračí
útočí na emoce, slza se z oka tlačí
a stéká po tváři...
Z každého póru těla
se něha dere na povrch,
lehký závan větru
něžně květy pohladí
a v jejich pohybu, co vteřinu
se obraz krásna pozmění,
zachycen zorničkou v mém oku.
Obraz toho okamžiku zmizí,
opět se promnění
v bezbřehém času toku.
Však co oči spatří, jak laserem
vypáleno v obrazárnu srdce,
mezmizí, neztratí se víc !
Zůstane navždy
soukromým majetkem mých zřítelnic...
Krásně napsaná! hodně lidí se zapomíná koukat kolem sebe! ty očividně ne:-) ST
06.01.2011 17:11:00 | Actafool
krása květů i jejich vůně je dar přírody.Báseń je hezky napsaná ST!
06.01.2011 16:50:00 | xoxoxo
I já se ráda opájím květů krásou všelikých
irisů, digitalis, roses i helleborusů
a stejně jako oči laskají v kouzlení magiky
tak v nitro brousí mi šperky své do brusu...
06.01.2011 15:40:00 | šuměnka
Ach,...moc hezky jsi to napsala čím je člověk starší, tím větší krásu vidí.
06.01.2011 15:39:00 | carodejka