Jsou chvíle v nás,
kdy uzříš jas,
jenž svítí nade vším
a já ti s ním
chci říct pár slov
života lov
je krajinou neznámou
srdcem snad poznanou
rozcestím vedla´s mě
sílu mi dávala
když jsem to vzdávala
nakonec zvedla´s mě
dík tomu nestačí
snad celé Himaláje mé vděčnosti
jednoho dne zavedou tě
na mýtinku,
kde budu já
čekat a přát si
moci ti věnovat překrásnou chvíli
abychom jako dvě divy
nasály nektar poznání
co zlé od nás odhání
přeji Ti poznání
co brány Tvé ochrání
od ataků bezvěrců
ztracených v čase
vábených zase