obleva...

obleva...

Anotace: co se po kapkách vlévá...

stál na prahu
světa
a zadíval se
do neurčita
když tu náhle
z okapu domu nesmírna
mu přistála na čelo
jedna mokrá slečna...

stekla mezi obočím
po kořeni nosu
a na chvíli uvízla
v houštině kníra
dotkl se ji
špičkou jazyka
zachutnala mu
i když byla chladná...

zahřeju Tě chceš?

ráda
jsem trochu nemocná
ale ty mne uzdravíš viď
i když nejsem jediná...

za ní přistála druhá
třetí čtvrtá pátá
každá si vybrala nějakou cestu
vlevo či vpravo
kolem nebo okolo
a všechny by asi
skončily v hlubinách úst
on se však usmál
a nechal je růst
aby sklouzly
po vráskách
okolo pusy
spojily se v jednu větší
co se zatřpytila na bradě
a odrazila do života...

uvědomil si
že se pomalu smráká
příhodný to čas
k toulkám
sbalil si do futrálu
to co se tam dává
hvízdl na draka
poletíme můj brachu
slyšel jsem o jedné zemi
někdo říká
že se rozpíná
jiný že prchá
a to mne láká...
Autor enigman, 07.01.2011
Přečteno 373x
Tipy 47
Poslední tipující: Actafool, floreciente, šuměnka, jita.1965, zelená víla, spare, Jan Hrábě, janewe, Javavia, Mbonita, ...
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

R o z p r š e l a
jsem se / což se mi často stává
že tělo rozstříkne se v nekonečno jiných
by slilo opět se, do silnějšího
zářivého průhledného těla

a než tak stane se, tak prostor zachytává
kapalná tělíska, ty malé laskominy;

netrápící se tíhou

mrholíc volně z oblaků

krášlící plátno mezi nebesy a zemí

v spojení čistším splynutí

v barvení duhového lomu
vzduchu, vody i světla v zázraku

a náhle On stál jediný tam mezi všemi

jak byla bych mu trochu po chuti
jak zatoužil by po mém axiomu
jak přitáhnout by chtěl mě z oblaků

zaklonil hlavu
a zadíval se v neurčitý cíl
když přistála jsem první, druhá, třetí…
a jako tisícerá kolem něho plavu
neb jazykem si mě už okusil

stékám až do zakletí

v úsměvu vrásek kolem úst

A i mí draci zpátky do kůži mi letí

Já opět hmotním se. A zářím. Toužím růst…

/ …však v cestách mých už mnohý zabloudil… /

10.01.2011 14:55:00 | šuměnka

Tvá poezie kapková mi připomněla jeden vtípek z úplně jiného soudku:

Ptá se chlap na benzince: "Co stojí kapka benzínu?"
"Co by, nic."
"Fajn, tak mi nakapejte 20 litrů."

:-))

09.01.2011 22:08:00 | jita.1965

nedávno jsem někde četla, že jedna kapka je málo , ale více kapek stvoří sílu jdouc za čímkoli stejným směrem.. ani nevím proč mi to teď napadlo.. ale je dobře, že ano..vlastně i jedna kapka je dost, aby utvořila rýhu ne zapomnění..

09.01.2011 20:54:00 | zelená víla

když se smráká
na osnovách démantových strun,
brnkáš baladu
a sedláš draka
-
navzdory všedním dnům

09.01.2011 20:30:00 | spare

mezi procitanim tech veci tady je to opravdu pekne a hlavne napadite!

08.01.2011 21:04:00 | Jan Hrábě

krásné, krásné, krásné

08.01.2011 00:02:00 | janewe

pokapkáchpřicházíživot...:-)

07.01.2011 21:20:00 | Mbonita

:-))..také hvízdám na Draka.. :-)))

07.01.2011 21:12:00 | isisleo

pěkná kapka :-)

07.01.2011 19:45:00 | ni.va

hmm..jak poeticky krásně kapkové :)Moc hezké!!!

07.01.2011 18:00:00 | xoxoxo

Jedna kapka ta za límec ti spadla
ráda se tam zahřála,
aby nenachladla..

07.01.2011 17:45:00 | Květka Š.

... mě jich dnes přistálo ze střechy za krkem několik... ale tak krásně bych o nich básnit nedokázala... :o)

07.01.2011 16:05:00 | labuť

St tradiční...

07.01.2011 15:38:00 | zenge

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí