na výpravě...

Anotace: výpravně...

svačil jsem v džungli
plody opuncií
uzmuté cestou jedné opici
a přemýšlel jak je možné
že jsem zase naletěl
přitom vše vypadalo
tak věrohodně...

znáte ten dojem
kdy se užuž držíte
s tajemstvím za ruce
ale ve skutečnosti
jeho odhalení není možné
protože se mění a posouvá
v závislosti na pozici badatele...

inu jen mne někdo podrbe
pod bradou
a už sebou radostně tluču
o podlahu
jako pokusné kuře...

maně jsem pohlédl do mapy
a zeptal se jí
kde to do sakra vlastně jsem?
neodpověděla...

když tu náhle
se mlha rozestoupila
z neproniknutelného oparu
dávného neznáma
se roztáhlo město
na podestě jehlanu
zabodnutého špičkou
do ze mě
a já pocítil
slast i bolest
ale ne jako normálně
když následují jedna druhou
tak že se nepotkávají
teď to bylo jiné
zároveň..

prodral jsem se pralesem
k té podivuhodné stavbě
vystoupal po šroubovici schodiště
zaklepal nesměle na dveře
a vyšel ven...

tedy to byla síla
už jste někdy viděli
zkamenělého trilobita
co se tváří
jako překvapená drůbež
a pohlíží
na bezednou amforu
lepých tvarů
plnou chutí k nasycení?...

tak nějak jsem vypadal...

pak se pohnula
ta amfora ne ale holka
co mě pobaveně pozorovala
zpoza stínu budovy
/podobné amfoře/
a s úsměvem řekla
pokoj s tebou poutníče
vidím že už ses trochu rozkoukal
já jsem Shilah
vítej na Agoře...