před chůzí...

před chůzí...

Anotace: kdysi...

bílý obr drtil jehličnany
a když zeslábl
zůstaly po něm
jen kamenné pomníky
jako muzejní sbírky
jenž vzal útokem kožojed…

a přece
hluboko v moréně
začalo tlouci zemité srdce
co přečkalo odliv uprchlíků
a zůstalo v původní domovině
aby uchovalo práva prvorozence...

tam v Chamburské rokli
bez predátorů
v oáze bujné zeleně
co se stala útočištěm
i tavicím kotlem
se sešli
jeden černolící
a jedna diadémová
a vytvořili
spojení trosečníků
aby se smísili
do kreativní evoluce…

vyšplhali jsme spolu
do korun stromů
a z nich vyskočili na planinu…

podívej támle v dáli se cosi blýská…

víš mě se ale líbí tady…

kdo by opouštěl území hojnosti
a následoval stopy
do nejistoty okolního prostředí
země přece patří
pokorným mírným a trpělivým…

zahleděl jsem se jí do očí
a viděl jak vypadá svět
když nevyjdeme z lesů
pak udělala ladný přemet
já zatloukl kůl
a zmizel po čtyřech za ní
do rokliny…

na tom kůlu bylo napsáno
NERUŠIT!
zde bydlí šťastní
pan a paní
Priorovi...

nejmíň do té doby
než se vrátí led...
Autor enigman, 31.01.2011
Přečteno 429x
Tipy 48
Poslední tipující: Jana M., Actafool, šuměnka, zelená víla, Zefi, isisleo, hašlerka, Helena Lovecká, Quigleika, Jiná, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Z b y l a
jsem z posledních
naivního druhu trosečníků

Měla jsem nohu přes nohu

a snad kdybych se nezasnila
tak vůbec nenapad´ by sníh
a kdybych do rukou pak nevzala si dýku
a nerozpárala s ní oblohu
tak zemi neprobudí svítání
a kdybych neměla svou vláhu
tak půda popraskala žárem
a kdybych srdce neschovala do tkání
tak naruší to jistou rovnováhu
a vůně jehličnanů zmizela by s jarem…

A neměla jsem pocit
že jsem útočištěm pro jiné
A neútočila jsem ani na své nitro
Možná, že pomník kamenný by procit
když sbírka muzejní se vůní rozvine

v tom čase strnulosti, co se náhle pohnula
/ a nebyla to Fata Morgána /

To jen On skočil na planinu
s výrazem konzula
a myšlenku měl chytrou;

že promísíme diadém a lícoví
/ od noci do rána /

Já udělala přemet tam a zpátky
/ a svět vyzvracel kocovinu
točna se opět pohnula
a život udělal krok vratký /

…čekal, co na to odpovím…

Já se jen podívala, co to v dálce blýská
A trpělivost ochutnala z blízka
A mírnost stiskla do retů
A pružnost do klína

Měl příchuť dobrých buketů
Co chutě prolíná

A v ruce kůl s cedulí: Nerušit

..našli jsme štěstí ve vášni a vášně epifyt..

02.02.2011 13:55:00 | šuměnka

vlastně nechci vůbec mluvit.. nechci nic psát.. jo, já mohu... :-)

31.01.2011 23:22:00 | zelená víla

Private emotion ...

31.01.2011 22:02:00 | Zefi

tebe si ordinuji jako lék. Dnes mám čtyři dávky a je mi skvěle. Děkuji..ST!

31.01.2011 20:35:00 | hašlerka

:-)))..1*

31.01.2011 20:35:00 | isisleo

beze slov ST jít či nejít zůstat či nezůstat zachránit či nezachránit

31.01.2011 16:08:00 | Helena Lovecká

připadá mi to jako prolog skvele knizky... ! moc pekne ...

31.01.2011 12:10:00 | saddova

sedím na vrcholku modřín
a jen tak si brebentím
pro sebe
nebe
je
mrazivé
snad i veselé
zkřehlé jak jahodová drť
na lžičce
dnes ale neochutnám
mám totiž půst
za život..
za smích..rozčeřený v oblacích

querído viento suave..

31.01.2011 08:16:00 | Mbonita

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí