jednolitá...

jednolitá...

Anotace: ...

jednolitá
křížení…

kdysi jsme byli spolu
čas neznal roli
a svět byl jeden
Pangea
ale pak se probudili lační
začali soptit
sázet rány do těla
a došlo k odtržení...

od té doby dychtíme
po zacelení
abychom našli
ztracené štěstí
v touze
začít od krásy těla
a stoupat po polibku
až do podkroví
oba s otevřenými ústy
jako dvě pravěké ryby
lačnící po kyslíku
ve vlnách bouřlivého moře
jako zvířata v zahradě
která nikdy nepřivyknou kleci...

tak jako dravé řeky
co svýmu prameny
odplaví jemné jíly
v hrázích
pak i štěrky povolí
my najdem cestu
ke své druhé půli
propojení
jako šťavnatý bergamot
a mandarinka
co se spolu koupou v čaji
s růžovým pepřem
dvě hlavy s jednou šíjí...

ležíš na břiše
má Culebro
s tváří na polštáři
záhyby na krku
tvoří malé kaňony
vibrujících strun
já na ně pokládám prsty
s palcem na sluchu
skláním se k tvé hrudi
ty zavíráš oči
zakláníš hlavu
a v úsměvu vrníš slastí...
Autor enigman, 10.02.2011
Přečteno 303x
Tipy 35
Poslední tipující: zelená víla, Actafool, Helena Lovecká, šuměnka, isisleo, střelkyně1, Mbonita, Dota Slunská, hašlerka, Jiná, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nadějná..

01.03.2011 12:55:00 | zelená víla

skvělé zemské při-rovnání ST

17.02.2011 21:23:00 | Helena Lovecká

L e t ě l a jsem na paprsku světla
a kroužila jsem bezhlavě
snad celým vesmírem

to rána zvaná Velký třesk ve chvilce svět si smetla
a mnoho jiných světů sic jsem měla v rukávě
a mnoho mlhovin jsem měla za pasem
však jistým odtržením nešlo zabránit…

v chaosu křížení byl slyšitelný křik
i silné dunění soptících artefaktů

však touha nalézt krásu specifik
mě bezúnavně hnala dál;

  chci zacelit ten vzácný minerál
  to rudé srdce tlukoucího dění
  tu ladnost nahoty milostných aktů
  ta ústa pootevřená až k políbení
  to bouře vlnění a přelévání
  najít to propojení cesty k druhé půli

A nadále ho chránit…
  / s citem, něhou a vůlí /

***

Nikdy mě nedohnal…

  Vždycky jsem byla miliardu kilometrů před ním
/ a dvaasedmdesát miliónů vážně teď čert vem´ /

Vesmír se formoval!

Já ležela jsem na břiše
když zaslechla jsem; „zvedni
se, ať si prohlédnu záklon Tvůj v stínu cypřiše
ať otřese se zem

…ať najdu cestu do říše a námět na poém“…

14.02.2011 15:52:00 | šuměnka

..jak jinak :-))) 1*

12.02.2011 20:52:00 | isisleo

nadýchané přání je otcem myšlenky...poetické!:)

12.02.2011 11:19:00 | střelkyně1

soutoková..

10.02.2011 21:34:00 | Mbonita

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí