U kostela
U kostela
Zas před kostelem
jak za starých časů
vnímám
měsíc couvá
kaligrafie malebnou
krásu
ty holé větve
co pnou se k nebi
gotické oblouky
a vitráže
jsem ráda že
alespoň na něco
je spolehnutí
když uvnitř mě
všechno nutí
neustále
se převracet...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
je to dobrý, dobrý když se vevnitř pořád něco děje ;-)
14.02.2011 10:39:00 | Lagedama
Všechno se převrací
a všeho dočasu
na zemi, v oblacích
bez božích souhlasů...
14.02.2011 10:28:00 | šuměnka
