Jsem blázen, co rozechvívá
dny smíchem člověčím
zvonečky zacinkat
občas
mi postačí...
klaunovu bambuli vždy
v kapse mám
barevné sny
papírové draky
pohladit si mraky
benátskou masku někdy vystřídám.
Růžovou foukám zrána do červánků
sluníčku češu něžně vlasy
narovnám něčí pokroucený sen
co znovu nechá zdát si...
Objímám ty, co ztratili touhu
po kapkách vypouštím
z těsných duší žal
jsem blázen, co večer
tiše pláče
aby zas ráno
pro všechny
se smál....
Moc se mi líbí. Nejvíce asi třetí sloka :) Krásná "bláznivá" báseň :)
08.03.2011 13:03:00 | Anne Leyyd
tak tedy! ta je snad pro mě:-)) napadá mě jen jedno slovo ve spojení s tímhle dílem! - geniální -
26.02.2011 13:27:00 | Actafool
...život je nádherný a nejnádhernější je pro blázny...
tak se snažme!
:o)
Jiří
22.02.2011 16:23:00 | j.c.
Tak evidentně Ty jsi já a jsem Ty
děláme stejné blázniviny, kreslíme na ploty
a malujeme oblohu a češem trávě vlasy
smějem se sami sobě hned až zaslzí nám řasy
foukáme všude ostošest a poletujem světem
hledáme krásu přírody i lidí, která kvete...
18.02.2011 17:37:00 | šuměnka
Krásně jsi vyjádřila otevřené srdce,
co připraveno je, pomáhat i přes to,
že někdy uvnitř těla, není do vesela
16.02.2011 22:43:00 | labuť