Někdy, až nad ránem

Někdy, až nad ránem

Anotace: ...

.

ušil jsem si závěs
z hluku sobeckých starostí
už přes něj neslyším
svůj vlastní dech

někdy
až nad ránem
spánek mě oprostí
přijdu se na sebe
mlčky podívat

někdy
až nad ránem
sednu si do nohou postele
abych si v rozbřesku
mohl šeptem povídat

.

Autor René Vulkán, 18.02.2011

Přečteno 388x

Tipy 44

Poslední tipující: PIPSQUEAK, monique, jita.1965, zelená víla, Divoženka1, poustevník Jirka, Špáďa, ni.va, Jaromila, Jana Marie, ...

ikonka

Komentáře (11)

ikonka

Komentujících (11)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

18.06.2011 17:05:00 PIPSQUEAK

Pozoruhodná, líbí se mi...*:)

03.03.2011 09:50:00 jita.1965

Jsi moudrý muž ..

27.02.2011 22:14:00 zelená víla

krásná síla slov tvých..

23.02.2011 00:08:00 Špáďa

Zní jako zajímavá sebekritika, ale cítím z básně mnohem více, nejmíň slova hloubavého filozofa, co nejen do sebe klofá...

20.02.2011 14:27:00 Jaromila

parádní, st

19.02.2011 12:48:00 šuměnka

geniální!
tohle fakt můžu...

19.02.2011 10:59:00 Veselý Drak

Tak už se nestarej, vzhůru to odevzdej,
k bdělosti radost patří a nový vzduch
a závěs na straně - ať světla jarního
už vůně zůstane :)))

18.02.2011 22:26:00 Jana M.

Je někdy tak těžké si sám se sebou upřímně promluvit...

18.02.2011 21:01:00 Helena Lovecká

asi to sem nepatří, ale asociace je jasná ... až nad ránem, ozvou se kohouti ...

18.02.2011 20:22:00 Dota Slunská

Tvoje mě neskutečně oslovují.

18.02.2011 19:21:00 Zasr. romantik

Konečně jen tak má člověk jistotu, že ho ten druhý poslouchá! ST!