Chvíle pod stromem

když v trávě si lebedím
s korunou
nad hlavou
kdy vítr se do větví
opírá měkce
oči se zavíraj
myšlenky odplavou
zvedat se z porostu
nikomu nechce
...
Vzpomínky hřejivé
v šumění koruny
jemně mě pohoupou
ve svém
větvovém objetí
chvíle nádherné
mé duši rozumí
brzy mě uklidní
a uspí
v zápětí
...