Štěstí potřebuje bodygárda...

Příští teď
zní zvonkohrou.
Návnada cinká
a šálí nekonečno
touhou věčnou,
na háček Charybdu polapit,
jež chtivě tlamou lačnou
chystá se štěstí
s křídly kolibříka,
v bezedném chřtánu utopit...

Slyším tóny harfy znít
sladkem krásných chvil.
Se silou červí díry
ztráví obludný Charybdy apetit.

Modrý blankyt bytí,
zrakem orlím
z výšin věčnost prozáří.
Na třpytku osud uloví
a hedvábím,
protká chuť příštích dní...


PS: Bájná příšera Charybdis -
podmořská obluda podobná rybě, která třikrát za den pohlcovala obrovské množství vody , vypila skoro půl moře, až bylo vidět mořské dno, a třikrát denně tu vodu zase chrlila ven. Byl-li nablízku nějaký koráb, celý zmizel v jejím bezedném chřtánu.