Louskání
Louskám oříšky na lávce setkání.
Jím.
Skořápky házím do vody.
Kolébka
Do snu neseš mé dětské oči.
Na vlnách.
V náruči vůně dřeva.
Loubí
Bukové paže tě lačně objímají.
Ženo- cesto.
Do neznáma.
Domovní dveře
Otevři srdce.
Vejdu.
Zamkni za mnou.
Struktura pavučiny
Jemnost pevně tkaná silou bytí.
Škoda, nejsem pavouk.
Neumím snovat vlákna kolem lidí.
Jak už jsem napsala jinde Kolébka je pro mne nejpoetičtější,nelidštější.Celek je vyvážený ,ano povedený.
17.03.2011 11:35:00 | mademoiselle secret
od kolébky jen chvíle k tomu
než opustíš dveře domu
cesty – nitky pavučiny
přes loubí vedou zátočiny
vůně dřeva, alej buků
na vlnách bez šumu, hluku
bez závor a směru značek
je srdce dáno na louskáček
***
Jiří
16.03.2011 21:19:00 | j.c.
Mno,jsi moc krásná úchvatná dušička a Tvoje ponory do svého nitra-fakt fakt žeru :)))
13.03.2011 10:12:00 | Zorenka Ježková
Byla by škoda rušit svými "moudry" dojem z právě přečteného, snad jen - dozrávej, ale nezakutálej se do trávy :-))
ST!
11.03.2011 22:30:00 | jita.1965
V tichu záhybů - muž a žena
si proti sobě sedí jako jádra ořechu
když skořápka je otevřena
by odkryl se ten taj – ta láska v nádechu…
Na dlaních kolébání – Tě nesu
Tvé dětské oči promlouvají
odrazem oblohy i vřesu
A polštářky mých prstů snění Tvoje hájí…
Loubí se snoubí v propletení
Voňavé paže lačně objímají
Žena je cesta, jíž muž plení
S něhou a láskou – dech se tají…
Otevři srdce, já vejdu do Tebe
A pokochám se krásami, co znám
Jsi brána tepaná, jíž nátěr voní medem
Na zdobné klepadlo já ráda ruku dám…
I já jsem Tvými vlákny okrášlena
A jemná pevnost u srdce mě těší
Třpytím se kapkami, co laskavá mi žena
k okrase na víčka i řasy mé věší…
mám Tě nesmírně ráda / kouzelnice...
07.03.2011 09:16:00 | šuměnka
Do tvých veršů se nechám zabalit jak do povijanu z jemných, ale pevných pavoučích vláken a pak se nechám položit do kolébky a houpat, houpat, houpat,... až sladce zasním... a bude se mi zdát o dveřích do srdce a do života... a... no vždyť je to v tvých verších!
07.03.2011 01:40:00 | Špáďa
Já pár lidí, co dovedou jiné zamotat do vlastní sítě, znám :-)
06.03.2011 23:39:00 | Chancer
...a přesto jsem zcela opředen jemným vláknem Tvé kouzelné osobnosti...Děkuji.
ST!
06.03.2011 22:52:00 | Mario de Janiero
Bukové paže tě lačně objímají.....mě Tvé drobnosti objaly a do krásna dostaly....nádherné ,,,ST***
06.03.2011 21:55:00 | Tamara
Mbonitko, nádherně jsem si u Tebe početla, slůvko ladí k druhému, dozráváš? Ty prostě krásně kveteš, voníš a dostatečnou péčí... zdá se, bude to trvat navěky...
06.03.2011 13:16:00 | NikitaNikaT.
Krásně jsi se dala do slov ST!
06.03.2011 10:47:00 | xoxoxo
z drobností
pekne jsem se pohostil..
pod slupku nahledl zlehounka..
chut velka!
byt jaderka tak drobounka :)
06.03.2011 07:23:00 | Bean
Co dodat k tvým drobnostem - ryzí, čisté, moudré...prostě nádherné.
Quidquid erit,superanda omnis fortuna ferendo est.
ST!
05.03.2011 22:14:00 | hašlerka
Jsou moc prima ty drobnosti. Nejvíce jsem se zanyslela nad tou poslední. Zda by bylo vůbec dobré být pavoukem pro tu možnost spřádání a t.d.
05.03.2011 21:28:00 | s.e.n
je to dokonalý, a jedno ST je fakt málo :D
pro mě Domovní dveře ;) krásný
05.03.2011 21:16:00 | Agniezka
Oříšky louskáš na lávce setkání
skořápky házíš do moře
když noc se tiše naklání
hrst jader máš v komoře
-svého dozrávání:-)
05.03.2011 20:59:00 | CULIKATÁ