Drobnosti XI
Drobnosti XI
Anotace: ....dávám se do slov...po kouscích... dozrávám
Sbírka: Dozrávání
Louskání
Louskám oříšky na lávce setkání.
Jím.
Skořápky házím do vody.
Kolébka
Do snu neseš mé dětské oči.
Na vlnách.
V náruči vůně dřeva.
Loubí
Bukové paže tě lačně objímají.
Ženo- cesto.
Do neznáma.
Domovní dveře
Otevři srdce.
Vejdu.
Zamkni za mnou.
Struktura pavučiny
Jemnost pevně tkaná silou bytí.
Škoda, nejsem pavouk.
Neumím snovat vlákna kolem lidí.
Poslední tipující: mírně kousavý králík, Sima, Stoneman, Markéta Hl., Jana M., jvacl, Holis, Íá, Danger, střelkyně1, ...
Komentáře (36)
Komentujících (36)
Doporučit
Tisk17.03.2011 11:35:00 mademoiselle secret
Jak už jsem napsala jinde Kolébka je pro mne nejpoetičtější,nelidštější.Celek je vyvážený ,ano povedený.
16.03.2011 21:19:00 j.c.
od kolébky jen chvíle k tomu
než opustíš dveře domu
cesty – nitky pavučiny
přes loubí vedou zátočiny
vůně dřeva, alej buků
na vlnách bez šumu, hluku
bez závor a směru značek
je srdce dáno na louskáček
***
Jiří
13.03.2011 10:12:00 Zorenka Ježková
Mno,jsi moc krásná úchvatná dušička a Tvoje ponory do svého nitra-fakt fakt žeru :)))
11.03.2011 22:30:00 jita.1965
Byla by škoda rušit svými "moudry" dojem z právě přečteného, snad jen - dozrávej, ale nezakutálej se do trávy :-))
ST!
07.03.2011 09:16:00 šuměnka
V tichu záhybů - muž a žena
si proti sobě sedí jako jádra ořechu
když skořápka je otevřena
by odkryl se ten taj – ta láska v nádechu…
Na dlaních kolébání – Tě nesu
Tvé dětské oči promlouvají
odrazem oblohy i vřesu
A polštářky mých prstů snění Tvoje hájí…
Loubí se snoubí v propletení
Voňavé paže lačně objímají
Žena je cesta, jíž muž plení
S něhou a láskou – dech se tají…
Otevři srdce, já vejdu do Tebe
A pokochám se krásami, co znám
Jsi brána tepaná, jíž nátěr voní medem
Na zdobné klepadlo já ráda ruku dám…
I já jsem Tvými vlákny okrášlena
A jemná pevnost u srdce mě těší
Třpytím se kapkami, co laskavá mi žena
k okrase na víčka i řasy mé věší…
mám Tě nesmírně ráda / kouzelnice...
07.03.2011 01:40:00 Špáďa
Do tvých veršů se nechám zabalit jak do povijanu z jemných, ale pevných pavoučích vláken a pak se nechám položit do kolébky a houpat, houpat, houpat,... až sladce zasním... a bude se mi zdát o dveřích do srdce a do života... a... no vždyť je to v tvých verších!
06.03.2011 23:39:00 uživatel smazán
Já pár lidí, co dovedou jiné zamotat do vlastní sítě, znám :-)
06.03.2011 22:52:00 Mario de Janiero
...a přesto jsem zcela opředen jemným vláknem Tvé kouzelné osobnosti...Děkuji.
ST!
06.03.2011 21:55:00 Tamara
Bukové paže tě lačně objímají.....mě Tvé drobnosti objaly a do krásna dostaly....nádherné ,,,ST***
06.03.2011 13:16:00 NikitaNikaT.
Mbonitko, nádherně jsem si u Tebe početla, slůvko ladí k druhému, dozráváš? Ty prostě krásně kveteš, voníš a dostatečnou péčí... zdá se, bude to trvat navěky...
06.03.2011 10:47:00 uživatel smazán
Krásně jsi se dala do slov ST!
06.03.2011 07:23:00 Bean
z drobností
pekne jsem se pohostil..
pod slupku nahledl zlehounka..
chut velka!
byt jaderka tak drobounka :)
05.03.2011 22:14:00 hašlerka
Co dodat k tvým drobnostem - ryzí, čisté, moudré...prostě nádherné.
Quidquid erit,superanda omnis fortuna ferendo est.
ST!
05.03.2011 21:28:00 s.e.n
Jsou moc prima ty drobnosti. Nejvíce jsem se zanyslela nad tou poslední. Zda by bylo vůbec dobré být pavoukem pro tu možnost spřádání a t.d.
05.03.2011 21:16:00 Agniezka
je to dokonalý, a jedno ST je fakt málo :D
pro mě Domovní dveře ;) krásný
05.03.2011 20:59:00 CULIKATÁ
Oříšky louskáš na lávce setkání
skořápky házíš do moře
když noc se tiše naklání
hrst jader máš v komoře
-svého dozrávání:-)
