Valčík s tvými rty
Valčík s tvými rty
Slova i slovíčka si něžně kladu
vedle sebe
jak lístky okvětní
voní bledě v oparu
krátkých dní...
někdy dlouho vybírám
oblými tvary nechám se houpat
od zdi se odrazí
když jsi sám...
hodně je zbytečných
co padají do propasti
jiná ztěžknou
jako úder pěstí
jako rána bičem
když nechceme slyšet
...
potom zas jak dým...
změknou
když odcházím...
úplně naposled
a to už je hodně let
byla ta s úctou vyslovená
kam poděla se změna
co lidská ústa
se slovy dokázala.
Tma vzala slovům tvar
a nechala je rozeznít
v bledém svitu hvězd
jak spirálky měsíční...
..v průzračném tichu
zdají se nesmělá
jak ručičky na věži
kostela
ve slovech zůstává
stojatý čas...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Moc hezké.
..v průzračném tichu
zdají se nesmělá
jak ručičky na věži
kostela
ve slovech zůstává
stojatý čas...
12.03.2011 22:24:00 | carodejka
Souhlasím - krásně "tančení" lehké jak vánek a hřejivé v duši... krásná báseň :) ST!
12.03.2011 21:20:00 | Anne Leyyd
Je někdy slovo jako mocný klíč, jenž otevírá zámky silné tak jako osud sám.
krásné..ST!
08.03.2011 20:41:00 | hašlerka
Překrásný valčík slov..poklona ST!
08.03.2011 20:35:00 | xoxoxo
Básenka je velice působivé, pro mě má svým způsobem hluboký obsah a závěrečná dvě slůvka to jenom dokazují, takové malé bodnutí. ST!***
08.03.2011 20:11:00 | NikitaNikaT.
