Anotace: myšlenky
slova váznou na miskách vah
jsme jako domněnka
vesmírný prach
ukrytá myšlenka
víří se strach
luna smutně se tváří
ďábel jak anděl se svatozáří
tiše se usmívá
naději pohřbívá
ještě je čas
když zvedne hlas
je jako otrok,
je jako vrah.....
Někdy slova váznou, když je právě potřeba je vyřknout... papír a mail snese všecko... někdy je to bolavé a podlé... proč slova váznou a upřímnosti se bojí? Řekni Radku, pravda bolí, ale je to normální, bolí hodně, ale přece méně, jako lež? že ano?
09.03.2011 20:05:00 | NikitaNikaT.
Myšlenky si někdy plynou a vytvářejí nesmyslné situace, snění. Někdy váznou, potlačovány jsou námi samotnými a pak je zmatek v nás samých.
09.03.2011 20:02:00 | Tamara