Ten starý kostelík
ten něco pamatuje!
Chodila se sem
modlit babička
když byla ještě mladičká
holka copatá
vždycky hubatá
ale s dobrým srdcem
a vírou
Měla tvrdý život
a přesto se smála hrubé ruce
od práce
a čisté srdce
jako dítě
dneska bychom řekli
byla jednoduchá-
na nějaké složitosti nebyl čas
věřila zkrátka v Boha
a tomu co jí vnitřní hlas
nakukal
a nakonec to nebylo špatně
Umřela v devadesáti
spokojeně
smířená s tím co měla
ničeho nelitovala
prostě žila
bez přemýšlení a analýz
co by kdyby-
na to měla moc hezké přirovnání
Mě moc mrzí že
na mou smrt je brzy
a na život pozdě
že o všem pořád
jen přemýšlím
už dávno se nemodlím
v nic nevěřím
babička mě už
tou hrubou rukou nepohladí
klekám si teda
na dřevěnou podlahu
a v prachu
hledám s kapkou strachu
odvahu
a sílu srdce...
plná emocí..a naplnila i mě..přestože takovou babičku nemám a tudíž neznám! Ale každopádně ST je málo..;-)
13.03.2011 17:40:00 | Actafool
Také jsem měla takovou babičku a dědečka a mockrát mi bylo líto, že tu nejsou, třeba by mohli radou...
09.03.2011 21:27:00 | Bona
Moc hezká a pravdivá báseň, když jsem ji četla musela sem přemýšlet nad tím, že takovýchto babiček a zřejmě i dědečků je vlastně spousta. Třeba i moje vlastní babička. A každému z nás se ta naše nebo ten náš zdá jedinečný a rádi na ni nebo na něj vzpomínáme, pokud již není s námi... ;-)
Hold prostě tenkrát byl ten náš svět jiný, možná lepší možná horší, ale rozhodně v určitém smyslu klidnější a ne tak udýchaný jako dnes...;-)
09.03.2011 19:10:00 | Nessa Anárion
ve víře zemřít
třeba i protestantů
je lepší než býti
v hubě pantem
...špekulantů
09.03.2011 16:53:00 | zenge
síla srdce se buduje
prožitky
pocity
chutí na sobě pracovat...
skvělá báseň!
09.03.2011 13:04:00 | šuměnka
Věř v sílu srdeční
radosti sluneční
jistě brzy přijdou za Tebou
zjistíš, že již dlaně nezebou:).Připoměla jsi mi mou hodnou babičku,jak těžký měla život a na myšlenek pochody kdysi nebyl moc čas....Hezký den a posílám Ti culík pro hezký čas:)
09.03.2011 11:45:00 | CULIKATÁ