podhoubí...

podhoubí...

Anotace: pod oblouky...

zastavil jsem
v podloubí
u dveří
s mosazným tympánem
lusknul na prsty
palička se roztloukla
a klíč v zámku
otočil pavučinou...

vešel jsem dovnitř
se slánkou v ústech
nebo to byla cukřenka?
huhlajíce
potřeboval bych vyplnit
hlavu
mám sice pár nápadů
ale jelikož mám uvnitř
spoustu místa
odráží se tam sem
a nedají se chytit...

proč ne
takových tu mám víc
zrovna jednu zkoumám
a klepla do ní kladívkem
až se rozletěla
/měla pravdu byla dutá/
posaďte se
a sundejte si ten aluminát...

vypadala jako vodní panenka
měla pleťovou masku
sytě zelenou
a od kolenou dolů
/no ploutev to nebyla/
samozřejmě lýtka
ladná jako štika..

sedl jsem si k ostatním
ona vzala kleště
a začala vesele kleštit
po krcích
až došla ke mně…

jakoby se vyplnilo
myslím že už jsem uzdravený
akorát mám
neodolatelné nutkání
něco výživného ochutnat...

s úsměvem odložila nářadí
a prstem si přejela od líce až
k rameni
nedáš si špenát?...
Autor enigman, 14.03.2011
Přečteno 289x
Tipy 30
Poslední tipující: zelená víla, Jana M., Actafool, zenge, Helena Lovecká, Dota Slunská, hašlerka, střelkyně1, Mbonita, divoska_jaja, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Z k o u m a l a
jsem dutost různých hlav…

A roztodivné nápady
co v prostoru tom zbyly
jsem do nádobek chytala
některé za nohy a jiné za rukáv
na další použít jsem musela své samostříly…

Životnost mohly mít jak cikády
kdybych je nechala uletět do nikam
/ možná i delší? /
však šlo by jen o pouhé dohady
jaký je skutečný stav žití
projevů vědomí pod naleštěnou pleší…

Tu do klepnutí kladívka se náhle vmísil tón
*zas objevil se sladko-slaně sám
*zas lusknul prsty, jak to dělává
*zas náladu měl jak čert na podšití

a něco v ústech, mluvou na žargon
huhlal, že chtěl by vyplnit
/ přání néé / jen tuhle svoji head

Tak vzala jsem si kleště
a svůj zelený štít
a nejprv olízla mu ret

A když řek´; ještě
tak rozesmál mě jeho apetit

jen odcvakla jsem víčko nádoby,
co nejblíž´ stála nám
a nápady se do něj vnořily
jak volné duše v záhrobí
když postihne je stihomam

a když se vyplnil téměř až po okraj
což chvíli trvalo

tak procedil jen; klidně ze mě saj

…a buď mou magikou, symbolem, mandalou…

29.03.2011 12:36:00 | šuměnka

dávající plnost...

19.03.2011 23:55:00 | zelená víla

Opět jsi mne dostal... do mých dětských let!Hle,Neználek ve Slunéčkově...:)))

15.03.2011 20:29:00 | střelkyně1

loubená špenátovým listem
v pavučinových punčochách
stála
v domovních dveřích
a pravila
pohlédni...Maja vestida:-)

15.03.2011 18:44:00 | Mbonita

Závěr mě lehce překvapil. jinak dobře sis se slůvky pohrál. ST!***

15.03.2011 06:10:00 | NikitaNikaT.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí