Anotace: Když pozoruji kmitající se osůbky s brašnou, dere se otázka: Jak to vše zvládají, vždyť mají rodiny!
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Domovní, bytový, osobní
Na otázky odpověď
To vše hlavou zní
při uléhání
Bianko a druhý,
vypsat záhlaví
Před očima kruhy,
když do zprávy
podpis píší na stvrzení
A zas o dům dál
Tu byt není
Jen sál s bezdomovcem
(Než udeřil klacek dluhu,
byl prý dobrým otcem)
Jako vzpruhu doušek čaje
Není času na víc
Noc hned k ránu zraje
a čas ztřeštěný je zajíc
prchající
k další směně
Dopisy, výpisy, letáky
nezměněně
na krajíci dne!
Tu taky - tam taky,
vše rozneseno do jedné
(hodiny)
Pak malou chviličku,
přeletět noviny
či pauzičku
na oběd
a pak hned
Jedna, dvě, tři, čtyři ...
Kamže vše jen míří?!
Krásně jsi vystihla marnost snahy vrchnosti po úplných údajích o svých dušičkách. Sebepřesnější údaje jim budou k ho... ničemu, řídit stát se politici stejně nenaučí.
20.03.2011 19:24:00 | Zasr. romantik