Rytíř a jeho dáma
Rytíř a jeho dáma
Anotace: Kdo by někdy aspoň trošku nechtěl žít na hradě, být se za svého krále a bránit dámu svého srdce..
Urozený rytíř v blyštivé zbroji
uhání krajinou na svém koni,
vrací se zpátky na kamenný hrad,
domů k dámě, kterou má tak rád.
Už věže vidí a padací most též,
říká si rytíř, má milá, prosím,
jen naproti mi běž!
Tu vidí brzy spanilou postavu a vlasů zář,
pozná a ví, komu patří ta tvář,
proto pobídne koně, ať tryskem pádí vstříc,
aby mohl obejmout dámu, pohladit láskyplně její líc.
Tak tiskne k sobě za chvíli milované tělo,
stejně jak se mu dlouho snilo a chtělo,
přestože rytíř sloužil dlouho u krále,
měl nabídek paní a slečen vždy stále.
On ale myslel jen na svou dámu,
odolal každému u dvora ženskému vábení a klamu,
vždyť čest je mít jen pro jednu lásku srdce dokořán,
to ví sám král, obyčejný člověk, rytíř i dvořan...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk21.03.2011 04:31:00 j.c.
Turnaj lásky
Jen rytířského kdo je hoden stavu,
ten arény smí dýchat rozvířený prach
též přísahu složit Lásky na zástavu
že vládne ctí a cizí je mu strach
Již ticho kol, pak dusot slyšet koní
poslední soupeř k vítězství co zbývá,
má drzou tvář když k tribuně se kloní
a místo Boha, ďábla v pomoc vzývá
A zvítězil, za řevu běsnícího davu
Plamen zlámané pohltil dřevce,
vítěz jen tiše zaklel na únavu
jak skočil ze zchváceného hřebce
Teď dámy vznešené stanul v předpokoji
kde hold v pokleku se vzdává na koleno
a zcela s jinou vstupuje se zbrojí
když lůžko s nebesy je připraveno
**
O zápasu tom já písně měl bych pět
a v pauzách shromážděný bavit dvůr
Mně vítězství hozen nikdy není květ,
toulavý jsem jen básník, trubadůr
***
Jiří
19.03.2011 23:08:00 NikitaNikaT.
Aj miláček má cesty a srdce jenom pro mě... a to už několik let... já věřím, že se to nezmění, soudím dle jeho slov, činů, citů.. atd. ST!**** není špatné občas do snění se ponořit a cítit se jako princezna... jen pozor, ať realita není příliš tvrdá... má je někdy jako opravdová pohádka... až mě to leká :o)
